Rozhovory z našich řad: Julie

17.09.2019

Nesčetněkrát spadla na zadek, vždy si ale našla cestu jak se postavit zpět na nohy. Julie si vždy ladně a s lehkostí šla tvrdě za svým.

Zajetý režim škola - trénink - spát" zůstal do teď.

Co pro tebe znamená sport?

  • Sport je pro mě osobně něco jako životní styl. Nedá se říct, že ovládám všechny sporty na jedničku, ale pohyb je určitě součástí mého každodenního života. Mimo to mě sport odmalička formoval posturálně i mentálně. Sport tedy neberu jen jako fyzickou aktivitu, ale jako přístup k životu, protože makat se musí ve vždy, když chceme něco něčeho docílit

Kterou věc tě sport naučil a využíváš jí v běžném životě?

  • Zodpovědnost sama za sebe, za svoji odvedenou práci. Cílevědomost, jít si za svým cílem.

V čem vidíš sílu o projektu?

  • Iniciativu vnímám jako super příležitost rozvíjet myšlení mladých vrcholových sportovců v tom smyslu, aby sport nebrali jen jako cestu za úspěchy ale spíš jako životní styl a přístup. Naše workshopy a setkání mají za cíl dospívajícím sportovcům ukázat směr, kterým se mohou dále ubírat a najít nové možnosti uplatnění toho, co je sport naučil.

Jak využíváš neformálního vzdělávání?

  • S neformálním vzděláváním jsem se sama setkala až nedávno při svém prvním Erasmus+ projektu. Je to podle mě dobrá možnost, jak někoho něco "naučit" zábavnější cestou.

Popiš Zrcadlo sportu?

  • Je to projekt, který má za cíl rozvíjet myšlení sportovců a ukázat jim, co všechno je sport naučil a taky si uvědomit, co všechno umí a jaká škoda by byla vše zahodit.

Setkala ses s neúspěchem?

  • Tolikrát. Spadnout na zadek umí každý, ale znovu se zvednout...?
    Pro mě osobně byla nejtěžší situace zranění kotníku v osmnácti letech. Být půl roku mimo a potom se vrátit na závodní plochu nebyla žádná sranda. Následně jsem však dostala možnost začít s tanečním sportem a nyní jsem moc ráda, že jsem tuto možnost využila, a mohla tak zužitkovat to, co mě naučila moderní gymnastika.

Kdybys mohla něco ve své kariéře změnit udělala bys to?

  • Ne. Všechno, co se mi stalo, mě naučilo spoustu věcí. Nevzdávat se, a hlavně věřit v sama sebe.

Jaký byl tvůj největší sportovní cíl?

  • Chtěla jsem jet na Olympijské hry a soutěžit moderní gymnastice. Pak jsem ustoupila, protože jsem zjistila, že to není jen o sportovním výkonu, ale částečně i o politice v české moderní gymnastice.
    Nyní je mým největším sportovním cílem být stále ve formě a dělat to, co mě baví, a být třeba i vzorem pro nějakého malého sportovce.

Co jsi potřebovala slyšet ve chvíli, kdy se ti fakt nedařilo?

  • "Když se nejedná o život, jedná se o hovno." Babičky mají vždycky pravdu.

Co ti před soutěží dodá motivaci a sílu?

  • Nasadit "rypák přívíták" jak říká moje maminka a sundat ho až po návratu ze závodního koberce.

Kdo je tvým vzorem?

  • Z tanečnic je to Kristina Moshenskaya, jelikož tancuje s neuvěřitelným nábojem! Z řad nesportujících je mým vzorem Tatiana Gregor Brzobohatá, jelikož je krásná, milá a inteligentní.

Jaký byl tvůj přechod z vrcholového sportu do "normálního" života?

  • Můj přechod z vrcholového sportu do normálního života byl hlavně o tom, že jsem si našla nové koníčky, poznala jsem nové lidi a taky nové sportovní prostředí, což pro mě bylo zpočátku trošku šokující. Jinak se ale nedá říct, že by se něco změnilo ze dne na den změnilo. Zajetý režim "škola - trénink - spát" zůstal do teď.

Dostalo se ti při tom přechodu nějaké podpory?

  • Jestli jsem měla nějakou podporu během této "přechodné fáze", tak to byla určitě moje mamka, která pro mě byla jak maminkou, tak trenérem, a díky tomu mě donutila, abych na těch 15 let v gymnastice nezapomněla, a snažila se toho i nadále co nejvíc využít.