Rozhovory z našich řad: Eliška

02.06.2020

Do naší projektové rodiny se přidala nová členka. Eliška Frühbauerová je moderní gymnastka, dvojnásobná mistryně České republiky ve společných skladbách a sport jí udává směr v každodenním životě. 

Věřím ve své rozhodnutí v momentě, kdy jsem ho udělala. 

Jakou pozici ve tvém životě zastupuje sport?

  • Sport je spojen s mým každodenním životem, jsem aktivní člověk, stále na nohou. Samozřejmě taky uvítám možnost si pořádně odpočinout. Paradoxem je, že můj odpočinek zahrnuje spoustu různých i fyzických aktivit z jiného než každodenního sportovního soudku.

Naučil sport něco využitelného v běžném životě?

  • Naučil mě postupům práce a pokoře. Dal mi skvělou odrazovou dráhu a směr. Někdo řídí stát jako firmu, někdo usměrňuje svůj život dle sportovních vzorců.

Zamlouvá se ti iniciativa celého projektu?

  • Je to skvělé a motivující prostředí.

Jak hodnotíš neformální vzdělávání?

  • Moc se mi tento koncept líbí, protože umožňuje formu vzdělání pro všechny bez rozdílu. Taky si myslím, že je důležité, že podporuje osobnost sportovce i v jiných než přímo sportovních oblastech.

Když se někdo bude vyptávat na Zrcadlo sportu, co mu o nás povíš?

  • Řeknu, že během mojí sportovní kariéry existuje pár momentů, kdy bych uvítala jiný přístup a nebo třeba druh motivace. Zrcadlo sportu se snaží přesně toto sportovcům dodat a právě proto jsem se rozhodla k projektu přidat.

Musela ses někdy vypořádávat s prohrou? 

  • V moderní gymnastice, které jsem se věnovala přibližně 8 let, jsem se doopravdy jako poražena snad nikdy necítila i přes to, že jsem se pravidelně neumisťovala na stupních vítězů v kategorii jednotlivkyň. Ve sportu mi šlo o můj pocit z výkonu a když se mi něco nepovedlo, tak to bylo proto, že jsem to prostě pokazila já. Avšak v kategoriích společných skladeb, kdy je na koberci zároveň více moderních gymnastek a váš klub se každoročně snaží držet na prvních třech příčkách, to je trochu jiné.
  • V osobním životě jsem se s pár prohrami již setkala, avšak právě můj sportovní základ mě naučil je lépe příjmat přijímat. 

Po tom co máš za sebou, změnila bys něco? 

  • Ve sportu se člověk může vyvarovat těch chyb, které sám vykonal, ale tyto chyby si člověk časem odpustí, aneb jak říkal náš pan baletní mistr: ,,Když nejde o život, tak jde o ..." Já svých utečených míčů, ustřelených házeček, sednutí si na zadek, zranění a ani konce své gymnastické kariéry nelituji.

  • Pokud by byla věc, kterou bych měla nutkání změnit, mám pocit, že nebudu dlouho litovat, protože věřím ve své rozhodnutí v momentě, kdy jsem ho udělala.

Jaký je tvůj sportovní sen?

  • Mojim cílem byla vždy moje spokojenost sama se sebou, protože přece jen je moderní gymnastika estetický sport a gymnastka je stále v kontaktu s určitým poměřováním.

  • Mám ráda výzvy, ale závody jsem popravdě vůbec neměla ráda. Milovala jsem všechny ty krásné trikoty, různorodost hudby, originálně upravené náčiní a všechen ten šum okolo. Jenže samotné závodění jako jednotlivkyně na koberci v dorosteneckém věku bylo akorát velký stres, nicméně koncept soutěže jsem si vždy uvědomovala. Mám dva tituly mistryně České republiky ve společných skladbách a nikdy jsem si nepřála víc, než chytit všechny své těžké házečky, udělání kotrmelce vpřed, přelezení do vzporu ležmo a naučit se novým prvkům a nekazit to kamarádkám, které bojují semnou. 

Máš něco motivačního pro čtenáře? 

  • Považ, co do sportu dáváš a co sport přináší tobě, pamatuj na svou motivaci. Děláš to pro sebe.

Prozradíš nám trik, který tě udržuje motivovanou a soustředěnou?

  • Představa toho, že radost z dosažení cíle převýší míru potíží, jež nastávají po cestě k jeho dosažení.

Kdo je tvůj vzor? 

  • Jako malou gymnastku mi učarovaly ruské gymnastky Alina Kabaeva a Irina Tchatchina, dodnes si pamatuji jejich trikoty z olympijských her v Aténách v roce 2004. Závody moderní gymnastiky se v televizi nevysílají a tak jsem se tehdy stále dokola koukala na nahrávku tohoto závodu na VHS kazetě.

Kdo tě ke sportu přivedl?

  • Viki, moje kamarádky z vedlejšího vchodu paneláku. Klubovou halu jsme měly kousek, Viki začala cvičit, tak se mi to evidentně také zalíbilo, a bylo.

Jaký byl tvůj přechod z vrcholového sportu do "normálního" života?

  • S moderní gymnastikou jsem skončila s přechodem na střední školu. Jelikož mi během sportu unikalo spoustu setkávání se s kamarády mimo gymnastiku, tak jsem najednou pocítila volnost a potřebovala jsem se trochu sociálně vyřádit a nelituji. :-D

    Moji rodiče si přáli, abych v nějaké formě sportu nadále pokračovala a já také, bohužel jsem nebyla podpořena v potencionálnímu členství v softballovém týmu. Místo toho jsem se přibližně rok věnovala pole dance a jeho modifikacím. V současnosti si cvičím doma pro sebe a jsem se sebou spokojená.

Rozvíjeli jste se v moderní gymnastice jinak, než sportovně?

  • Mám takový dojem, že ne, vždy to bylo jen o sportu, zdraví a kondici, a každoročně jsme absolvovali klubová soustředění. Na úrovni nás gymnastek šlo navíc k tomu ještě o přátelství.