Rozhovory z našich řad: Dejv

21.10.2019

Kariéra může někdy být mnohem kratší než bychom si přáli. Dejv si po několika zraněních a nemocech uvědomil, že kariéra není vše. Nejdůležitější je mít dobrý pocit ze sebe sama.

Sport, je taková malá velice intenzivní simulace dalšího života.

Jakou roli hraje ve tvém životě sport?

  • Sport je pro mě momentálně vším, stále ještě aktivně sportuji a myslím, že mohu říct, že se dostávám na vrchol své kariéry.

Co tě sport naučil?

  • Sport mi dává opravdu mnoho. Krom toho, že vím jak se starat o své tělo a naučil jsem se společenským pravidlům a prezentaci sebe sama, tak zejména to, že jsem se přesvědčil, že pokud něco opravdu chci, tak toho lze s trochou snahy dosáhnout.

Jak vnímáš iniciativu celého projektu?

  • Vnímám to jako jedinečnou příležitost předat svou zkušenost ostatním, protože sport je úžasný a je škoda, pokud na něj někdo zanevře po pár špatných zkušenostech.

Jak si spojuješ neformální vzdělávání se sportem?

  • Myslím, že je hodně věcí, co vás ve škole nenaučí a občas je jednodušší si nechat poradit, než si na to přijít sám "složitou" cestou. Hlavně pro sportovce je tato forma vzdělávání nedocenitelná, protože aktivní sportovní věk je velice krátký a touhou sportovců je se zlepšovat, co nejrychleji.

Když se tě někdo zeptá na Zrcadlo sportu, co mu řekneš?

  • Že je to nová iniciativa, která pomáhá jak už stále aktivní, tak bývalým sportovcům zjistit, co jim jejich zkušenost dala, čeho všeho jsou schopni a jak svůj potenciál naplno využít i v normálním životě.

Zažil jsi nějakou složitější situaci v průběhu tvé kariéry?

  • Zatím jsem ve své aktivní kariéře měl čtyři vážnější momenty, ať už to byla výměna partnerů, kdy jsme se rozešli pár měsíců před MS, na které jsme se připravovali. Tak to bylo několik zranění nebo nemoci, které nás vždy minimálně na 3 měsíce, jednou i na půl roku, dostali mimo hru. Vždy se mi zdálo, že je nesmírně těžké ten rozjetý vlak ostatních sportovců doběhnout a znovu začít, ale v těch momentech jsem si uvědomil, že mi sportovní tanec dodává radost, smysl práce i dobrý pocit ze sebe sama.

Do budoucnosti nikdo nevidí, můžeš se ale podívat do minulosti, změnil bys něco?

  • Pravděpodobně ne, protože vše čím jsem si prošel, mě udělalo tím, kým jsem a pokud chci být lepší, a to v čemkoliv, tak věřím, že to ještě dokážu.

Jaký byl tvůj největší sportovní cíl?

  • Měl jsem vždy dva cíle. Medaili z MS nebo Evropy a taky, aby na mě byli rodiče pyšní. Ač věřím, že oboje plním, mám stříbrnou medaili z ME, tak vždy to může být ještě o kousek lepší.

Řekneš něco motivačního pro čtenáře?

  • Sport je taková malá velice intenzivní simulace dalšího života. Musíš se rozhodnout, čeho bys chtěl dosáhnout a pak zatím přes bolest, nezdary i nepřející lidi jít, a když to dokážeš, tak nejen že dostaneš ocenění ve sportu, ale i ujištění pro sebe sama, že v dalším životě dokážeš cokoliv.

Jaký je tvůj první krok, který tě udržuje motivovaného a soustředěného?

  • Jednou mi jeden trenér poradil, abych si přibližně vypočítal, kolik mi zbývá dní a tréninků do konce kariéry a do konce toho kdy můžu ovlivnit svůj úspěch (To číslo mi vyšlo daleko menší, než jaké jsem očekával) a to mě vždy nakopne a donutí dojít zase o kousek dál.

Kdo je tvým největší vzorem?

  • Bude to můj táta, který i když jsem se mu narodil v 19 letech, tak dokázal ještě několik let posouvat svou sportovní kariéru, navíc potom pomohl a stále pomáhá s tou moji.